Činnost Národopisného souboru Postřekov staví na téměř devadesátileté tradici, na přímém odkazu předků. Tuto tradici se snaží zachovat a prezentovat v původní nezměněné formě.
Soubor hudebně doprovází dudácká kapela. Ta, než se ustálila v dnešním klasickém složení dudy, housle, Es a B klarinety a basa (tzv. velká dudácká muzika“), prodělala vývoj od samotného dudáka, k němuž se připojil houslista („houdek“) a ještě klarinetista („pískač“). To už hovoříme o tzv. „malé selské muzice“. V pozdější době se přidává také B-klarinet a jako poslední v polovině 20. století basa. Historický vývoj dudácké muziky se pochopitelně promítal do jejího hudebního projevu. Postřekovská dudácká muzika nabízí posluchači “hudební ochutnávku“, při níž jej postupně provede celým tímto vývojem chodské dudácké muziky. Repertoár kapely je široký a čerpá nejen z letité tradice vlastní, ale také ze sběratelské práce hudebníků, jakými byli zejména Jindřich Jindřich, Ludvík Kuba a další.
Stejně jako je specifická muzika regionu Horní Chodsko, je specifický také taneční a pěvecký projev. Národopisný soubor Postřekov předvádí za doprovodu své dudácké muziky prakticky všechny lidové tance, které se kdy na Chodsku tancovaly. Nejtypičtějším tancem je chodské kolečko, které se tančí v mnoha variacích od čistě párových (v běžném držení, držení za zády, vranování atd.), přes malá kolečka až po velké kolo. Také kroky do kolečka se liší, jak podle rytmu, tak podle povahy či stáří tanečníků od pomalého, tzv. chauchaného či prolamovaného kroku až po rychlý až skočný krok. Vedle koleček však Národopisný soubor Postřekov představí divákovi mnoho dalších tanců, např. třasák, obkročáky, šotyška, ryjdovačka, ryjdůvák, chodská polka, mateníky…
Národopisný soubor Postřekov zachycuje a ukazuje folklórní (hudební) život všech generací. Typické pro něj je střídání generací přímo v jednotlivých tanečních pásmech. Tzv. „mladý“ střídají tzv. „starý“ a naopak, zkrátka tak, jako tomu bývalo u muziky v minulosti a konec konců je například při slavném postřekovském Masopustu dodnes. Soubor vychovává také generaci budoucí. Vedle dospělého souboru působí v Postřekově dětský soubor čítající cca 50 dětských tanečníků a zpěváků, které doprovází vlastní dudácká muzika. Děti kromě tanečních vystoupení předvádějí i zvyková pásma, což jsou ukázky ze života a her dětí před více než sto lety tak, jak je zachytili sběratelé a spisovatelé jakými byli např. Jindřich Šimon Baar, Jan František Hruška a mnoho dalších.
Národopisný soubor Postřekov nabízí širokou škálu vystoupení, od komornějších – malá selská muzika se zpěváky (3 muzikanti a zpěvák či zpěváci) až po vystoupení celého souboru čítajícího cca 30 lidí (5 muzikantů, zpěváci a tanečníci). Můžete vidět původní Chodskou svatbu, s níž soubor vystupoval již v roce 1933, řadu dalších tradičních nejen tanečních a pěveckých, ale i zvykových pásem: „Mlatecký“ je příklad pásma, kdy soubor a capella používá cepy jako nástroje pracovní a zároveň hudební, rytmické. V souboru působí zároveň řada sólových zpěváků. Program může doprovázet mluvené slovo okořeněné i nějakou tou “poudačkou“. Vystoupení lze postavit tak říkajíc “na míru“ požadavkům zájemce. Dle domluvy je možné předvést kratší či delší hudebně taneční bloky také s přímým zapojením diváků. Ve svém repertoáru má soubor i větší režijně komponované tematické celky v délce 1 až 1,5 hodiny.
V období adventu a vánočních svátků nabízí vystoupení s vánoční tématikou. V jeho pořadech zaznívají za doprovodu dudácké muziky nejen všeobecně známé adventní či vánoční písně, ale také písně pocházející přímo z Chodska společně s tradičním chodským nástrojem fanfrnochem.
